Na pikniku se v profesorském sboru objevila nová tvář - tvář nového profesora matematiky Profoty. Čekali jsme, že ho v průběhu prvních pár hodin poznáme a tak se i stalo. Bohužel není nikdo, kdo by k němu po několika dnech strávených při matematice veřejně projevoval sympatie…

Když přišel profesor Profota na první hodinu s kvintou, zahlédl jsem v jeho pohledu náznak otrávenosti vůči učení naší třídy. Stoupli jsme si na pozdrav a čekali až řekne: "Dobrý den." Místo toho jsme si vyslechli, jak má student stát při pozdravu a jak má být uklizená třída a katedra. Řekl jsem si: "No dobře, asi je z Gymnázia Jana Keplera (dále pouze "Keplera") na větší přísnost zvyklý - přeci jenom je to státní gymnázium." Když nás vyzval, abychom si popořadě stoupali a psal si do notýsku poznámky, byl jsem překvapený. Když si opět cosi poznamenal poté, co jsme vyndali na lavice vizitky, byl jsem udivený. Když nám ale na konci sdělil, že si o nás podle toho udělal hrubý obrázek, byl jsem zděšený. Jak může kdokoli poznat někoho jiného za 45 minut v jedné místnosti, když jsme mu řekli pouze co jsme v minulém roce probrali? V té chvíli jsem smutně vzpomínal na pány profesory Plecháčka i Přibíka. Kam se poděla ta přívětivost, na kterou jsme byli zvyklí? Na další hodinu jsem se těšil podobně jako na pohřeb…

Bohužel, čas utíkal, a přišla další, v pořadí třetí, zajímavá hodina. Již dva dny uplynuly od té doby, co jsme dostali nové učebnice a sešity. Když přišel profesor Profota do třídy, "zhodnotil" stav naší třídy (ne, že by byla dokonale uklizená), ale všichni si předtím ničeho nevšimli nebo alespoň nic nenamítali. A opět následovalo poznamenávání do notýsku - zavřené sešity jiných předmětů na lavici, absence obalů na sešitech a učebnicích atd. To už jsem si říkal, že první hodina asi nebyla výjimkou. Poté následovala krátká debata o oněch obalech, při které jsme se dozvěděli, že obaly prostě mít musíme. Když jsme mu položily pár vhodných argumentů, řekl pouze, že je to pěkná debata, ale že argumenty nebude respektovat. Nakonec jsme opakovali funkce, které jsme probírali před rokem. Odbylo se to tím způsobem, že profesor napsal na tabuli kolem tří příkladů, na které vyvolal některé nešťastné studenty a zkoušel. Z hodin matematiky se stala noční můra asi všech kvintánů… Čtvrtou hodinu jsme dostali testík. Nebyl přesný počet kalkulaček, takže některým nezbylo než s ve dvojicích kalkulačku půjčovat. Když se jeden ze studentů zeptal, zdali ji má se sousedem po levici *) vyjel na něho se slovy: "Já nejsem na takové provokace zvyklý!" Co to je za bezdůvodné chování, mě se zdá být jednoduší a korektnější, když klidně odpoví. Nevím jak si mám tuto jeho reakci vysvětlit. Možná by se měl seznámit s první větou v Hlavě 2…

Je tu tedy otázka, zda profesor Profota správně pochopil hlavní principy výuky na P.O.R.G. - mluvím o Duchu Porgu. Na Porgu se profesoři snaží upoutat zájem studenta pro daný předmět. Činí tak i tím, že nedopustí, aby se studenti jejich hodin báli. Každý profesor má jiné metody jak toho docílit, ale jedno mají všichni společné - snaží se vyjít studentům vstříc a celkově tak zpříjemňují studentům výuku, jednají s nimi jako se svéprávnými lidmi a zbytečně nevyvolávají konflikty **). Myslím si, že profesor Profota na některá z těchto věcí není z Keplera zvyklý a bere školu pouze jako budovu sloužící k předávání informací. Ano, i takovou funkci naše škola má. Dává nám ale i něco navíc - snaží se nás připravit na život. Řešení "problémů" je mnoho. Může se stát, že budeme podle Hlav 3 a 4 nuceni obalit si sešity a učebnice, být mnohonásobně soustředěnější, abychom nerozhněvali profesora Profotu, žít v obavách zda nás nechá projít do dalšího ročníku nebo se můžeme rozumě domluvit na dalším stylu výuky a zacházení s námi. Druhá varianta se mi zdá pro kvintu přijatelnější. Nevím, nakolik bude ochotný profesor Profota. On není povinný nám školu jakkoli zpříjemňovat, pak se ale nesmí divit, že se na něj díváme tak, jak se na něj díváme. Neučí se profesorovy lépe ve třídě, kde studenti respektují jeho autoritu?

Viktor Valouch